Body recovery a další doporučení pro mladé sportovce
K tréninkovému programu patří neodmyslitelně také body recovery. Tělo atleta musí mít čas a zdroje na regeneraci, což hlavně děti velmi podceňují. Regeneraci je možné podpořit mnoha způsoby. Zde se dozvíte, jak regeneraci podpořit a zajistit tak mladému sportovci ne jen trénink, ale i velmi důležitou regeneraci.
Cílem tréninku je rozvoj fyzických i psychických dovedností dítěte, které zahrnují koordinaci, rychlost, obratnost, sílu a vytrvalost. Sport je obecně spojen s rizikem úrazu, který může vzniknout, krom jiného, také ex-post díky zanedbání správné regenerace těla.
Body recovery programu se věnujeme především na kroužku Otužilí delfíni a na OCR a ninja soustředěních, bohužel nemáme v současné době časové možnosti s dětmi více tuto část přípravy rozvíjet, proto bychom rádi popsali njedůležitější aspekty pro rodiče i děti aspoň zde, aby mohli rodiče dětem s touto důležitou fází tréninku pomoci doma. Víme také, že děti některé tyto části tréninku nebaví, protože nejsou akční jako samotný trénink nebo závod, ale je opravdu dobré jim důležitost body recovery neustále připomínat.
Následující informace vycházejí z vědeckých publikací, nejde o informace typu „jedna bába psala na facebooku“ 🫣. Pro zájemce o hlubší vhled do problematiky uvádíme i odkazy na odbornou literaturu (většinou v angličtině).
Odkazy:
Adirim T. A., Cheng T. L. Overview of injuries in the young athlete. Sports Med. 2003;33(1):75-81. doi: 10.2165/00007256-200333010-00006.
Janssen I., Leblanc A. G.Systematic review of the health benefits of physical activity and fitness in school-aged children and youth. Int J Behav Nutr Phys Act. 2010 May 11:7:40. doi: 10.1186/1479-5868-7-40.
Spánek
Spánek je klíčový mechanismus pro fyzickou i psychickou regeneraci organismu. Dostatek spánku je tedy klíčový k tomu, aby se tréninkem či závodem poškozená svalová vlákna správně regenerovala a vytvořila se nová – pevnější. Během spánku probíhá až 80 % celkové tělesné regenerace!
Doporučení pro kvalitní spánek atleta:
Choď spát a vstávej každý den ve stejnou dobu (včetně víkendů).
Omez modré světlo: alespoň hodinu před spaním vynech sledování telefonu a počítače.
Správné prostředí: udržuj v pokoji kde spíš na spánek chladnější teplotu (ideálně kolem 18°C), zatemnění a ticho.
Spi bez oblečení: spaní bez oblečení má prokazatelné přínosy pro fyzické zdraví, kvalitu spánku i psychickou pohodu. Hlavním mechanismem je snazší regulace tělesné teploty, která přímo ovlivňuje spánkové cykly.
Cirkadiánní fázový posun: u mladších dětí se spánkový tlak (únava) kumuluje rychleji, usínají mezi 20:00 a 21:30 a brzy ráno se přirozeně budí. Dospívající procházejí biologickým posunem vylučováním melatoninu, tento hormon se v dospívajícím mozku začíná tvořit až o 2 hodiny později. Teenager proto objektivně nedokáže usnout dříve (často až kolem 23:00 nebo půlnoci) a jeho tělo biologicky vyžaduje spánek do pozdějších ranních hodin. Je těžké to zkloubit s ranním vstáváním do školy, ale takto to je přirozené, tak to puberťákům nemějte za zlé.
Jak dlouho by si měl/a spát?
| Předškoláci | 3–5 let | 10–13 hodin |
| Školní děti | 6–13 let | 9–11 hodin |
| Teenageři | 14–17 let | 8–10 hodin |
| Mladší dospělí | 18–25 let | 7–9 hodin |
| Dospělí | 26–64 let | 7–9 hodin |
| Senioři | 65+ let | 7–8 hodin |
Odkazy:
Paruthi, S., et al. Consensus statement of the American Academy of Sleep Medicine on the recommended amount of sleep for healthy children: Methodology and discussion. J. Clin. Sleep Med. 2016, 12(11), 1549–1561. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27707447
Kazue Okamoto-Mizuno, Koh Mizuno. Effects of thermal environment on sleep and circadian rhythm. J Physiol Anthropol. 2012 May 31;31(1):14. doi: 10.1186/1880-6805-31-14
F. Togo, et al. Influence on Human Sleep Patterns of Lowering and Delaying the Minimum Core Body Temperature by Slow Changes in the Thermal Environment. Sleep. 2007 Jun 1;30(6):797–802. doi: 10.1093/sleep/30.6.797
Joshua E. Brinkman, Vamsi Reddy, Sandeep Sharma. Physiology of Sleep. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2026 Jan. 2023 Apr 3.
Zandieh S. O. et al. Sleep from Infancy Through Adolescence. Sleep Med Clin. 2023 Jun;18(2):123-134. doi: 10.1016/j.jsmc.2023.01.007.
Strava
Dalším důležitým aspektem je zdravá a vyvážená strava. Zařaď do jídelníčku zeleninu, ovoce, kvalitní proteiny (maso – ryby, kuřecí, hovězí, králičí; luštěniny; vejce; tvaroh), kvalitní oleje a tuky (ořechy, olivový olej), kvalitní sacharidy, minerály, stopové prvky. Pij vodu a minerálky.
Vyhýbej se prázdným kaloriím (sladkosti bez přidané nutriční hodnoty), slazeným nápojům, průmyslově zpracovaným potravinám, slaným výrobkům, smaženým výrobkům. Vyhýbej se také energetickým nápojům, je to jen cukr rozpuštěný ve vodě a pár éček navíc.
Pokud jíš pestrou a vyváženou stravu není nutné doplňovat jídelníček suplementy.
Dětský organismus nemá velké zásoby energie uložené ve formě glykogenu, proto je po tréninku důležité dodat tělu energii a živiny pro obnovu a regeneraci. Pokud je příjem sacharidů nedostatečný, tělo okamžitě přechází do katabolismu a začne spalovat vlastní svalovou tkáň, což u dětí přímo ohrožuje sekreci růstového hormonu a snižuje hladinu inzulinu podobného růstového faktoru, což může v krajním případě zpomalit celkový lineární růst kostry. Důležité je také vhodné jídlo před tréninkem nebo závodem.
Odkazy:
Capra M. E., et al. Nutrition for Children and Adolescents Who Practice Sport: A Narrative Review. Nutrients. 2024 Aug 22;16(16):2803. doi: 10.3390/nu16162803
Otužování
Otužováním nejen že posílíš imunitu, ale také podpoříš regeneraci těla.
Hlavní benefity otužování:
Posílení imunitního systému, méně respiračních onemocnění. Pokud otužilé dítě onemocní, tělo si s infekcí obvykle poradí mnohem rychleji a s mírnějšími příznaky.
Snížení zánětlivosti – krátkodobý chladový stres pomáhá modulovat imunitní odpověď a tlumit chronické zánětlivé procesy.
Lepší termoregulace a adaptace na změny počasí.
Odbourávání stresu – vyplavování endorfinů a dopaminu během a po otužování zlepšuje náladu a pomáhá hyperaktivním dětem se zklidnit.
Otužování (zejména večerní) prohlubuje spánek a usnadňuje usínání.
Budování vůle – dítě se učí překonávat počáteční nepohodlí, což zdravým způsobem posiluje jeho sebevědomí a psychickou odolnost (resilienci).
Chlad aktivuje tzv. hnědý tuk, který na rozdíl od bílého tuku spaluje energii za účelem tvorby tepla, což podporuje zdravý metabolismus.
Zlepšení stavu kůže – studená voda prokrvuje pokožku a u mnoha dětí pomáhá zmírňovat projevy lehkých forem atopického ekzému.
Chlad prokazatelně tlumí vnímání bolesti poškozených svalových vláken tím, že zpomaluje rychlost vedení nervových vzruchů.
Nízká teplota způsobuje zúžení cév (vazokonstrikci). To snižuje přítok krve do namožených svalů a omezuje rozvoj potréninkového mikro-zánětu.
Po opuštění studené vody dojde k prudkému roztažení cév (vazodilataci). Tento „pumpovací efekt“ pomáhá rychleji prokrvit tkáně a odplavit odpadní látky metabolické zátěže.
Pokud se dítě ještě nezačalo otužovat, musí se začínat postupně. Určitě není vhodné začít plaváním mezi krami ve vodě o teplotě 0°C.
Otužování vzduchem – nejjednodušší způsob. Otuživý účinek chladného vzduchu je tím vyraznější, čím je vzduch chladnější a čím větší část pokožky je mu vystavena. Nejlepší je začít v září, kdy teploty pomalu klesají. Nepřetápět místnosti (ideální teplota v dětském pokoji se pohybuje kolem 20-22°C, na spaní 17-18°C, pravidelné větrání. Také je důležité dítě nadměrně neoblékat. Při otužování vzduchem by se mělo dítě co nejvíce hýbat – cvičit, běhat.
Otužování vodou – náročnější způsob, který vyžaduje postupnost a pravidelnost. Začínejte krátkými sprchami nejprve vlažnou vodou od nohou nahoru (hlavu nesprchujte), postupně s časem snižujte teplotu vody. Postupně plavání ve venkovní vodě, opět pravidelně s postupným klesáním teploty vody, nebo pobytem v otužovací kádi.
Otužování by pro dítě mělo být zábavné, děti mají také rády výzvy a jsou soutěživé – např. andělíčci ve sněhu v plavkách.
Otužování urychluje fyzickou regeneraci snížením zánětu ve svalech, zmírněním bolesti a zrychlením odplavování metabolického odpadu.
Naprosto nevhodné je být/cvičit v mokrém oblečení – odapřováním vody z oblečení se zpotřebovává velké množství tělesného tepla, což může vést k podchlazení dítěte!
Ideální pro body recovery je 10-15 minutový pobyt ve vodě o teplotě 10-15 stupňů – nicméně i na toto už musí být dítě postupně připravováno.
Odkazy:
King K. E., et al. The Effect of 7‐Day Cold Water Acclimation on Autophagic and Apoptotic Responses in Young Males. Advanced Biology, 2024; 9 (2) DOI: 10.1002/adbi.202400111
Wang Y., et al. Integrated effects of cold acclimation: physiological mechanisms, psychological adaptations, and potential applications. Front Physiol. 2025 Jul 2;16:1609348. doi: 10.3389/fphys.2025.1609348
Xiao F., et al. Effects of cold water immersion after exercise on fatigue recovery and exercise performance–meta analysis. Front Physiol. 2023 Jan 20;14:1006512. doi: 10.3389/fphys.2023.1006512
Zhu Y., et al. Effects of cold-water immersion at different body regions on post-exercise muscle damage recovery: a systematic review and meta-analysis. Front Sports Act Living
. 2026 Feb 5:8:1738075. doi: 10.3389/fspor.2026.1738075
Cvičení bez trika
Cvičení bez trika má prokazatelné výhody pro techniku pohybu, termoregulaci, psychiku i zdraví pokožky. Děti v pohybu generují obrovské množství tepla. Navíc se méně potí než dospělí a mají nevyvinutý termoregulační systém.
Hlavním přínosem cvičení bez trika je efektivnější práce těla s teplem a lepší vnímání sebe samého. Cvičení bez trika umožňuje odpařování potu, což brání přehřátí organismu. Tělo nemusí vynakládat tolik energie na chlazení a může ji směřovat do svalového výkonu.
Desenzitizace úzkosti a posílení vnímání těla (Body Image) – systematické sledování vlastního těla bez zkreslení volným textilem (tzv. mirror exposure) prokazatelně odbourává pocity úzkosti, studu a posiluje vztah k vlastnímu vzhledu. Toto pomáhá mozku vnímat tělo jako funkční celek. Když cvičící vidí přesné pohyby kůže a svalů, mozek dokáže danou partii lépe zacílit. To prohlubuje všímavost (mindfulness) vůči vlastnímu tělu.
Při cvičení venku se maximalizuje plocha kůže pro tvorbu vitaminu D, jehož hlavní přínos spočívá v řízení metabolismu vápníku a fosforu, což zajišťuje pevné kosti a zuby, a v zásadním posílení imunitního systému. Při cvičení venku na sluníčku nezapomeň používat opalovací krém.
Bez trika kůže volně dýchá a tvoří se méně zánětů na kůži. Lidská pokožka (epidermis) do hloubky 0,25 až 0,40 mm není téměř vůbec zásobována kyslíkem z vnitřního krevního oběhu, ale téměř výhradně absorpcí z okolního vzduchu. Dýchání kůží představuje cca 1-2% celkového příjmu kyslíku člověka, nicméně pro svrchní pokožku je nesmírně důležitá pro správnou regeneraci a fungování.
Z oblečení (především funkčního, vyrobeného z umělých hmot) se uvolňují do kůže škodlivé látky (barviva, aditiva, mikroplasty), které se rozpouští v potu a absorbují kůží do těla (vstřebávání cytotoxických látek kůží z propoceného oblečení je až 1 000x větší než z nepropoceného).
Odkazy:
Li K., et al. Sweat-amplified dermal transfer and combined toxicity of per- and polyfluoroalkyl substances and organophosphate esters mixtures in children’s textiles. Sci Total Environ. 2025 Oct 20:1000:180426. doi: 10.1016/j.scitotenv.2025.180426.
Machado V., et al. From Fabric to Finish: The Cytotoxic Impact of Textile Chemicals on Humans Health. Textiles 2025, 5(2), 16; https://doi.org/10.3390/textiles5020016.
Davis J.-K., Bishop P. A. Impact of clothing on exercise in the heat. Sports Med. 2013 Aug;43(8):695-706. doi: 10.1007/s40279-013-0047-8.
Morrison S. A. Moving in a hotter world: Maintaining adequate childhood fitness as a climate change countermeasure. Temperature (Austin). 2022 Aug 4;10(2):179-197. doi: 10.1080/23328940.2022.2102375.
M Stücker M., et al. The cutaneous uptake of atmospheric oxygen contributes significantly to the oxygen supply of human dermis and epidermis. J Physiol. 2002 Feb 1;538(Pt 3):985–994. doi: 10.1113/jphysiol.2001.013067
Pinto, V. C. D., Mizrachi M. P. The Health Impact of Fast Fashion: Exploring Toxic Chemicals in Clothing and Textiles. Encyclopedia 2025, 5(2), 84; https://doi.org/10.3390/encyclopedia5020084
Griffen T. C., et al. Mirror exposure therapy for body image disturbances and eating disorders: A review. Clinical Psychology Review, 2018, 65, 1–13.
Cvičení naboso
Být naboso přináší zásadní výhody pro stabilitu, sílu celého těla a prevenci zranění. Nervová zakončení a svaly v běžné sportovní obuvi zakrňují. Hlavní výhody tréninku bez bot jsou aktivace středu těla (core) – správný postoj vychází od chodidel, dále lepší kontakt se zemí automaticky nutí tělo více zapojovat hluboký stabilizační systém a břišní svaly.
Naboso má tělo lepší rovnováhu a koordinaci – chodidlo má přímou zpětnou vazbu s mozkem (propriocepce). Okamžitě reaguje na změny rovnováhy, což zlepšuje stabilitu v kotnících a kolenech. Pohybem naboso se posíluje klenba a svaly chodidla – cvičení naboso aktivně bojuje proti plochým nohám a posiluje svaly, které v pevných botách nepracují.
Zdravější klouby – přirozený došlap tlumí nárazy pomocí svalů a šlach, nikoli přes patu přímo do kolen, kyčlí a spodních zad. Nicméně cvičení naboso má i svá rizika především venku – hodně tvrdý povrch (beton) není ideální pro běhání naboso, asfalt může být od slunce hodně horký, střepy a ostré kameny mohou chodidlo poranit.
Zdravější kůže a správný vývoj chodidla – v botě se noha potí a paří, vznikají často plísňová onemocnění, otlaky, deformity prstů a klenby. Je zdravější nechat dítě projít naboso blátem a nohy pak umýt než je nechat zapařit v botách.
Je dobré nechat dítě občas proběhnout naboso rosou, sněhem – na chodidlech je spousta termoreceptorů, které se pohybem na studeném povrchu aktivují.
V neposlední řadě i z ponožek a bot se uvolňují nebezpečné chemické látky, které se vstřebávají do těla dítěte kůží na nohou.
Odkazy:
Kadambande S, et al. Comparative anthropometric analysis of shod and unshod feet. Foot. 2006;16(4):188–91. doi: 10.1016/j.foot.2006.06.001.
Hollander K, et al. Effects of footwear on treadmill running biomechanics in preadolescent children. Gait Posture. 2014;40(3):381–5. doi: 10.1016/j.gaitpost.2014.05.006
Hollander K., et al. Growing-up (habitually) barefoot influences the development of foot and arch morphology in children and adolescents. Sci Rep. 2017 Aug 14;7:8079. doi: 10.1038/s41598-017-07868-4
Wolf S., et al. Foot motion in children shoes: a comparison of barefoot walking with shod walking in conventional and flexible shoes. Gait Posture. 2008 Jan;27(1):51-9. doi: 10.1016/j.gaitpost.2007.01.005.
Kolomaznik K., et al. Hygienic aspects of wearing shoes. Health Education and Care, 2017, 2(1), 1-5. doi:10.15761/HEC.1000121
Strečink a jóga
Strečink a jóga jsou pro dětské tělo po fyzické zátěži ideální formou regenerace, protože pomáhají uvolňovat svalové napětí vzniklé sportem, podporují zdravý růst kostry a prokazatelně zklidňují nervovou soustavu dětí.
U dětí rostou kosti rychleji než svaly a šlachy, což vytváří velké vnitřní napětí a zkrácení tkání. Pravidelný strečink pomáhá udržovat optimální délku svalových vláken a plný rozsah pohybu v kloubech (kyčle, kolena, ramena). Správně prováděný potréninkový strečink chrání mladé atlety před rozvojem únavových zranění a strukturálních poruch pohybového aparátu.
Strečink a jóga přispívá správnému držení těla.
Intenzivní trénink nebo hra uvádí dětské tělo do stresového režimu. Pomalé protahování a kontrolovaný jógový dech aktivují bloudivý nerv a parasympatický nervový systém – tedy režim klidu, trávení a hluboké buněčné obnovy.
Jemné, statické protahování svalových partií stimuluje krevní oběh a zvyšuje oxygenaci (okysličení) unavených svalů, což urychluje odplavování metabolických odpadních látek a zmírňuje potréninkovou svalovou ztuhlost.
Odkazy:
Ohtaka M., et al. Stretching exercises for growing children: evaluation of obesity, flexibility, pain and injury of musculoskeletal organs before and one year later. J Rural Med. 2024 Jul 1;19(3):150–157. doi: 10.2185/jrm.2023-051
Cross KM, Worrell TW. Effects of a static stretching program on the incidence of lower extremity musculotendinous strains. J Athl Train 1999; 34: 11–14.
Cipriani DJ, et al. Effect of stretch frequency and sex on the rate of gain and rate of loss in muscle flexibility during a hamstring-stretching program: a randomized single-blind longitudinal study. J Strength Cond Res 2012; 26: 2119–2129. doi: 10.1519/JSC.0b013e31823b862a
Saunování
Saunování je velmi prospěšná aktivita, která přináší mladému sportovci, krom běžně známých benefitů, také například:
Zvýšení hladiny růstového hormonu – u dětí ve věku 5–10 let dochází během krátkého pobytu v sauně k signifikantnímu nárůstu koncentrace růstového hormonu a prolaktinu. Tento hormonální skok je u mladých sportovců zásadní pro opravu mikrotrhlin ve svalech a podporu lineárního růstu kostry.
Aktivace heat-shock proteinů – tyto proteiny slouží na buněčné úrovni jako molekulární doprovod. Opravují poškozené nebo nesprávně složené bílkoviny ve svalových buňkách po fyzické námaze, aktivně snižují odbourávání svalové hmoty (katabolismus) a urychlují návrat svalové síly.
Zrychlení krevního oběhu a relaxace svalů – u dětí během pobytu v sauně stoupá srdeční frekvence, což má za následek zvýšený průtok krve do unavených svalů, který zajišťuje zásobení tkání kyslíkem a živinami a zároveň pomáhá efektivně uvolňovat svalové napětí a ztuhlost kloubů po sportovním výkonu.
Zlepšení kvality spánku – přechod z horka do fáze postupného ochlazování stimuluje parasympatický nervový systém, což u dětí prokazatelně prohlubuje fáze hlubokého spánku.
Odkazy:
Jokinen E., et al. Children in sauna: hormonal adjustments to intensive short thermal stress. Acta Physiol Scand. 1991 Jul;142(3):437-42. doi: 10.1111/j.1748-1716.1991.tb09178.x.
Jokinen E., et al. Children in sauna: cardiovascular adjustment. Pediatrics. 1990 Aug;86(2):282-8.
Glazachev O. S., et al. Repeated hyperthermia exposure increases circulating Brain Derived Neurotrophic Factor levels which is associated with improved quality of life, and reduced anxiety: A randomized controlled trial. J Therm Biol. 2020 Apr:89:102482. doi: 10.1016/j.jtherbio.2019.102482.
Kryoterapie
Kryoterapie (zejména celotělová) poskytuje sportovcům rychlé potlačení svalové bolestivosti, zkrácení doby regenerace, efektivní tlumení zánětlivých procesů a celkový restart nervové soustavy.
Díky působení extrémního suchého mrazu (obvykle −110 °C až −150 °C) po dobu 2 až 4 minut dochází v organismu k bleskovým adaptivním změnám, které jsou klíčové pro udržení vysoké tréninkové intenzity.
Celotělová kryoterapie vykazuje ze všech regeneračních metod vůbec nejvyšší úspěšnost při odstraňování opožděné svalové bolesti.
Opakované návštěvy kryokomory vedou k signifikantnímu poklesu stresového hormonu kortizolu a naopak k nárůstu hladiny testosteronu a katecholaminů (noradrenalin, dopamin). To má přímý vliv na zlepšení motorických funkcí, pozornost a psychickou pohodu sportovce.
Pravidelná kryoterapie pomáhá udržovat svaly a šlachy elastické a snižuje kumulativní oxidační stres. V případě akutních zranění (vymknutí kloubů, natažení svalů, hematomy) kryoterapie výrazně zkracuje dobu hojení měkkých tkání a tlumí rozvoj poúrazových otoků.
Celotělová kryoterapie je vhodná pro děti od 5ti let.
Odkazy:
Partridge E. M., et al. Pre-Exercise Whole- or Partial-Body Cryotherapy Exposure to Improve Physical Performance: A Systematic Review. Sports (Basel). 2021 Sep 30;9(10):135. doi: 10.3390/sports9100135
He J., et al. Whole-body cryotherapy can reduce the inflammatory response in humans: a meta-analysis based on 11 randomized controlled trials. Sci. Rep. 2025, volume 15, Article number: 7759.
Huang T., et al. Effect of whole-body cryotherapy on recovery after high-intensity training in elite rowers. Front Physiol. 2024 Aug 30;15:1428554. doi: 10.3389/fphys.2024.1428554.
Costello J. T., et al. Whole‐body cryotherapy (extreme cold air exposure) for preventing and treating muscle soreness after exercise in adults. Cochrane Database Syst Rev. 2015 Sep 18;2015(9):CD010789. doi: 10.1002/14651858.CD010789.pub2
Masáže
Masáž v rámci body recovery urychluje regeneraci tím, že mechanicky uvolňuje svalové napětí, snižuje hladinu stresových hormonů a zlepšuje prokrvení unavených tkání.
Jak zvolit správnou masáž?
Ihned po tréninku (do 2 hodin): lehká regenerační nebo lymfatická masáž. Cílem je pouze jemně rozproudit krev a lymfu, nikoli jít do hloubky.
S odstupem (24 až 48 hodin po výkonu): Ideální čas pro hloubkovou sportovní masáž. Svaly už nejsou v akutním šoku a masér může bezpečně uvolnit hluboké blokády a fascie.
Před tréninkem: Krátká, rychlá a stimulační masáž pro zahřátí svalů.
Odkazy:
Dupuy O., et al. An Evidence-Based Approach for Choosing Post-exercise Recovery Techniques to Reduce Markers of Muscle Damage, Soreness, Fatigue, and Inflammation: A Systematic Review With Meta-Analysis. Front Physiol. 2018 Apr 26:9:403. doi: 10.3389/fphys.2018.00403.
Weerapong P., et al. The mechanisms of massage and effects on performance, muscle recovery and injury prevention. Sports Med. 2005;35(3):235-56. doi: 10.2165/00007256-200535030-00004.
Smith L. L., et al. The effects of athletic massage on delayed onset muscle soreness, creatine kinase, and neutrophil count: a preliminary report. J Orthop Sports Phys Ther. 1994 Feb;19(2):93-9. doi: 10.2519/jospt.1994.19.2.93.
Mrljak R., et al. Effects of Infant Massage: A Systematic Review. Int J Environ Res Public Health. 2022 May 24;19(11):6378. doi: 10.3390/ijerph19116378.
Naše nabídka masérských služeb:
| Část těla | Cena dospělý 15+ | Cena dítě do 15ti let |
| Záda, šíje | 350 Kč | 250 Kč |
| Nohy (zepředu, zezadu, hýždě, chodidla) | 350 Kč | 250 Kč |
| Ruce a ramena | 350 Kč | 250 Kč |
| Břicho, hrudník | 300 Kč | 150 Kč |
| Celé tělo (záda, nohy, ruce, hrudník, břicho a šíje) | 900 Kč | 600 Kč |
Masáže provádí masér s kvalifikací pro výkon sportovní a regenerační masáže – Roman Kotlín
Pouze na objednání – objednání je možné na mailu roman@lagunino.cz
Čas masáže je na vzájmené domluvě. Masáž jednotlivých částí těla probíhá cca 20 – 30 min, celotělová masáž cca 60 – 90 minut.
Při první masáži bude s klientem vyplněna karta klienta.
S masáží osoby mladší 15ti let musí písemně souhlasit zákonný zástupce.
Kontraindikace – stavy, kdy není vhodné masáže provádět, nebo je zcela zakázána
Celková kontraindikace – kdy se masáž vůbec neprovádí:
– infekční, zánětlivá a horečnatá onemocnění (chřipka, rýma apod.)
– celkové vyčerpání, nadměrná fyzická námaha
– kožní a infekční choroby
– nádorová onemocnění
– záněty kloubů
– akutní úrazy
– poruchy krvetvorby, problémy se srážlivostí krve
– srdeční choroby – je nutná konzultace s lékařem
Částečná kontraindikace – vynechání určitých částí těla:
– kůže postižená hnisavým zánětem nebo plísňovým onemocněním
– místa čerstvých poranění, porušení celistvosti kůže, spálenin či modřin
– oblasti s křečovými žilami, bércovými vředy nebo zánětem žil
– břicho v období těhotenství, menstruace nebo bolestí břicha
– u vysokého či nízkého krevního tlaku, cukrovky a epilepsie je doporučena konzultace s lékařem
Autor příspěvku: Roman Kotlín, civilním povoláním vědec – biochemik, docent v oboru biochemie; hlavní trenér dětí OCR a ninja Lagunino OCR Teamu, instruktor fitness, masér.
V případě zájmu o některý z citovaných odborných článků mne prosím kontaktujte.